Elektitaj informoj el la raporto WMO “La stato de la tutmonda klimato en 2015” (Press Release No 13, 25 Novembro 2015).
Předběžné odhady založené na údajích pro leden až říjen (včetně) ukazují, la "jara" Tutmonda mezumo aertemperaturo ĉe la tersurfaco por jaro 2015 Ĝi estas ankoraŭ sur 0,73 ± 0,09 ° C super la mezumo por la periodo 1961-1990 (14,0 °C) a asi o 1 ° C super la mezumo por la periodo 1850-1899. Naznačuje al, tiu jaro 2015 Ĝi verŝajne estos la plej varma jaro de kiam 1850 (Obr. 1).
Giganto. 1: Odchylky ročního globálního průměru teploty vzduchu při zemském povrchu od průměru za období 1961-1990 bazitaj sur la datumoj HadCRUT4.4.0.0 (černě, griza areo spektakloj 95% rozsah nejistoty), GISTEMP (modře) a NOAAGlobalTemp (oranžově). Averaĝa por jaro 2015 Estas prepara, Ĝi estas kalkulita por la monatoj de januaro al oktobro. Zdroj: Met Office Hadley Centre
Super-duonaj temperaturoj estis registritaj en plej kontinentoj, FIG. 2, iuj areoj, kiaj. Nordoriento de Nordameriko, Norda Atlantiko, Antarkto, male ili estis pli malvarmeta ol la mezumo. Významně teplejší byly i rozsáhlé oblasti oceánů: tropická oblast Tichého oceánu (silné El Niño), Nordoriento Pacifika, většina Indického oceánu a řada oblastí v severním a jižním Atlantiku. Oblasti na jih od Grónska a v jihozápadním Atlantiku byly naopak významně chladnější než průměr (obr. 2).
Giganto. 2: La averaĝa devio de aero temperaturo por januaro-oktobro 2015(podle údajů HadCRUT.4.4.0.0 ). Křížkem (+) jsou označeny oblasti, kie la temperaturo superis 90% percentil (neobvykle teplé), pomlčkou (-) oblasti, kie la temperaturo estis pli malalta ol 10% percentil (neobvykle chladné). Velké křížky (čárky) označují oblasti s teplotou vyšší než 98% percentil (nižší než 10% percentil). Zdroj: Met Office Hadley Centre
Multaj areoj de la mondo, ekz. Eŭropo, Nordafriko, Mezoriento, Barato, postihly v roce 2015 varma ondo, multaj stacioj estis superita temperaturo rekordoj.
Giganto. 3: Odchylky sezónního průměru teploty vzduchu v létě 2015 la mezumo por la periodo 1961-1990. Zdroj: DWD
Sur la alta aero temperaturoj super tero kaj oceano estis ankaŭ implikita en la fenomeno El Niño, FIG. 4.
Giganto. 4: Devioj jara tutmonda mezumo aertemperaturo ĉe la Tero el la mezumo por la periodo 1961-1990 založené na průměru tří globálních teplotních řad (HadCRUT.4.4.0.0, GISTEMP a NOAAGlobalTemp) pro období 1950 por 2014. Averaĝa por jaro 2015 je vypočítán z hodnot pro leden až říjen. Se la jaro estis klasifikita kiel El Niño, Ĝi estas markita en ruĝa, La Knabino kaj Enso-neŭtrala blugriza Jaro. La intervalo de necerteco, Kiu estas proksimume 0.1 ° C, ne montrita.
Hasto kaj sekeco
Areo, kiuj estis en 2015 naměřeny vysoké úhrny srážek (obr. 5), inkluzivas ekz. per Usono, Meksiko, Bolivio, Suda Brazilo, Sudorienta Eŭropo, oblasti v Afganistánu a Pákistánu. V některých místech byly překročeny dosavadní rekordy měsíčních úhrnů srážek (např. pro březen v Mexiku). Pluvegoj ankaŭ kaŭzis inundojn kaj terglitojn. Sucha (obr. 5) sužovala např. Centra Ameriko kaj Karibio, Nordoriento de Sudameriko, inkluzive de Brazilo, parto de Mezeŭropo kaj Rusio, Suda kaj Orienta Afriko, Indonesia, Aŭstralio.
Marnivelo
La tempo paso de la valoroj de tutmonda mezumo marnivelo estas montrita sube. 6. Ačkoliv globální průměr dosahoval v první polovině roku 2015 rekordo maksimumojn, v některých oblastech (západní tropický Pacifik) byly měsíční průměry výšky hladiny podprůměrné, kiu povus esti evoluintaj en la situacio de El Niño atendis.
Giganto. 5: Anomálie desetiměsíčních úhrnů srážek (leden 2015 až říjen2015) vyjádřené jako percentily statistického rozdělení srážek v období 1951-2010. Zdroj: Global Precipitation Climatology Centre, GPCC, DWD
Giganto. 6: Anomálie globálního průměru výšky mořské hladiny. Ĉiumonataj mezumoj estas helbluaj, trimonata movanta mezumojn malhelblua. Ruĝa markita lineara tendenco. Zdroj: CSIRO.
Arkta kaj antarkta
Od počátku souvislých družicových pozorování (konec 70. let) dochází k poklesu rozlohy arktického mořského ledu. V roce 2015 se denní maximum rozlohy ledu v ročním chodu vyskytlo 25. Februaro, sxajnis 14,54 milionoj km2 a představovalo nejmenší rozlohu v záznamech. Minimum rozlohy ledu v ročním chodu nastalo 11. Septembro, Featured 4,41 milionoj km2, tedy čtvrtou nejnižší rozlohu v období družicových pozorování.
Na jižní polokouli bylo denní maximum (18,83 milionů km2) zaznamenáno 6. Oktobro, Ĝi estis la deksesa plej granda areo ekde la fino 70. lasu. Minimum (3,58 milionů km2 ) nastalo 20. 2., rozloha byla čtvrtá nejvyšší v záznamech.
Giganto. 7: Měsíční průměry rozlohy mořského ledu v Arktidě (v milionech čtverečních km) pro březen (vlevo) a září (vpravo). Zdroj: the National Snow and Ice Data Centre (NSIDC)
Obr.8: Měsíční průměry rozlohy mořského ledu v Antarktidě (v milionech čtverečních km) pro únor. Zdroj: the National Snow and Ice Data Centre (NSIDC)
La kresko de forcejgasajn koncentriĝoj
Giganto. 9: Vývoj koncentrací CO2 , CH4 N2Pri jaro 1984 do roku 2014 (horní řádek ), “rychlost“ změny koncentrací (spodní řádek).
